Na kanálu TV Prima je vysílán pořad jménem ,,Prostřeno!“. Jedná se o pořad, kde jsou vybráni lidé různého věku i pohlaví a navzájem si musí uvařit. Soupeří mezi sebou o to, komu se příprava jídla a celkově pohoštění a zábavy u stolu povede nejvíc. V jednom z nedávných dílů (48.) se objevil gay Dušan Rytíř (33) a mezi jeho záliby patřila travesti show. Když měl navařeno převlékl se do ženského oblečení, měl paruku a byl výrazně nalíčen. Dělala jsem společnost své babičce a ta mne překvapila svou poznámkou. Takové veřejné projevy se jí nelíbí a v televizi už vůbec ne. Na tohle by se také dalo vést celou diskuzi, ale o tom jindy. Spíš mě zarazilo, že se pak obrátila na mne s dotazem, co si o tom myslím já a jak se na takové věci díváme ,,my mladí“. Její dotaz mě zarazil. Nejspíš jsem netušila, že by ji, a obecně lidi důchodového věku, zajímal i náš pohled. Proč by měl?
Na obou stranách očividně panuje určitý odstup. Ale vážně na tom nezáleží? Napadlo nás někdy se více zabývat tím, jestli za rozdílností názorů není i víc než jen vliv doby? Myslím si, že malá informovanost starší generace o našich aktivitách, a hlavně náš odstup, by mohly být jedněmi z příčin jakési bariéry mezi důchodci a mladými. Přitom naše vzájemná spolupráce by mohla přinést při nejmenším zajímavé a oběma stranám přínosné výsledky. Opravdu není pravda, že my se od nich nemáme co učit…. Ale především my bychom dostali tu možnost dokázat, že i oni se můžou dost naučit od nás, a vážně ne všechny naše názory jsou nepřijatelné a hloupé.
Mám pocit, že automaticky bereme důchodce jako lidi, kteří mají názory většinou dost odlišné. Celkem to chápeme a nedivíme se tomu. Mnohdy se jejich názorům posmíváme i když přiznáváme, že hlavním viníkem odlišností byla a je jiná doba. Málokoho z nás však napadne, že stejně tak jako oni zajímají nás a radostně si je zařazujeme do dotazníků s očekáváním krásně kontrastních odpovědí ve srovnání s mladšími generacemi, tak i je by mohly zajímat naše konkrétní názory a ne jen vědomí, že přemýšlíme jinak…
Na obou stranách očividně panuje určitý odstup. Ale vážně na tom nezáleží? Napadlo nás někdy se více zabývat tím, jestli za rozdílností názorů není i víc než jen vliv doby? Myslím si, že malá informovanost starší generace o našich aktivitách, a hlavně náš odstup, by mohly být jedněmi z příčin jakési bariéry mezi důchodci a mladými. Přitom naše vzájemná spolupráce by mohla přinést při nejmenším zajímavé a oběma stranám přínosné výsledky. Opravdu není pravda, že my se od nich nemáme co učit…. Ale především my bychom dostali tu možnost dokázat, že i oni se můžou dost naučit od nás, a vážně ne všechny naše názory jsou nepřijatelné a hloupé.
